Přeskočit na obsah
Synodalita zdola v pražské arcidiecézi

Setkání › 7. 9. 2024 › Zápis ze setkání

Zápis ze setkání 7. 9. 2024

Klerikalismus · farnost Nejsvětějšího Srdce Páně, náměstí Jiřího z Poděbrad

Na setkání 7. září 2024 ve farnosti u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech bylo hlavním tématem klerikalismus a na úvod zazněl výběr z nedávných projevů a textů papeže Františka na toto téma. Níže jsou výstupy tří skupinek tak, jak je uvádí zápis ze setkání.

Skupina 1

Ukázala se nám tři hlavní témata:

1. Diagnóza. Pochvala pro papeže Františka, že toto téma otevřel a pojmenoval. Někdy se také hovoří o „laickém“ klerikalismu či o „klerikalismu zdola“. Laický klerikalismus na první pohled působí jako protimluv. Ale může se pod ním skrývat „pasivní“ přístup – situace nám vyhovuje, zbavuje nás tíže odpovědnosti, rádi přenecháme vůdčí roli jiným. Může mít ale také podobu „aktivní“ – zde je nejpříznačnějším vyjádřením „servilita“.

V naší diecézi se většinou s klerikalismem nesetkáváme ve farnostech, ale spíše na úrovni celé diecéze, za největší projev považujeme netransparentní ekonomické procesy a komunikaci.

2. Role církve. Církev jako organizace v pražské diecézi vystupuje minimálně ve dvou rolích, ve velkém zjednodušení je lze charakterizovat jako neziskovka a firma. Neziskovka má své poslání (hlásat evangelium), má své dobrovolníky i své profesionální zaměstnance. Bez profesionálních zaměstnanců by mohla fungovat jen velmi obtížně.

Firma má svůj ekonomický cíl – přenést restitucemi získané ekonomické prostředky do budoucna, zhodnotit je a následně jimi financovat neziskovku. Firma má své vedení (jednatele, kontrolní orgány), má své zaměstnance, porady, pracovní smlouvy, dovolené. Zaměstnanci mohou z firmy odejít, mají svá práva, mohou vytvářet odbory.

Nejasné vymezení těchto rolí působí obtíže. Když k nám hovoří arcibiskup, mluví k nám jako ke sponzorům neziskovky, dobrovolníkům nebo zaměstnancům? Je si vědom těchto odlišných rolí? U sebe i u nás? Obáváme se, že nikoliv.

Nejen podle papeže je ta první role (hlásání evangelia, duchovní vedení Božího lidu) primární a naprosto zásadní, zatímco ta firemní role je až sekundární a dobově podmíněná. Problém klerikalismu proto není jen ve směšování těchto rolí, ale i ve snižování primární role na úroveň role sekundární.

3. Spoluodpovědnost. Klerikalismus se objevuje tam, kde chybí spoluodpovědnost. Největším bohatstvím církve jsou lidé, ne majetek. Autorita má pomáhat lidem růst.

Skupina 2

Máme velice pozitivní zkušenost z našich farností s kněžími, kteří se neprojevují klerikálně ve smyslu mocenského působení, jak duchovního nebo organizačního.

Autorita je určena ke službě, a nikoli k moci. To považujeme za normální stav. Mělo by to tak být jak ve společnosti, tak v církvi, ve všech hierarchických patrech. Předpokládáme, že se to postupně propíše / promění jak v teoretické (teologické) rovině, tak praktické (právní).

V souvislosti s klerikalismem je nutné si uvědomit, že pravdě můžeme sloužit a ne chtít pravdou ovládat, nebo se jí zmocnit, jak se o to snaží klerikalismus. Ježíš je pro nás Pravdou. Nikdo nemůže pravdu vlastnit.

Opakovaně jsme si kladli otázku naší vlastní podpory klerikalismu. V naší sebereflexi nacházíme mnoho podnětů, jak snižovat náš podíl na klerikalismu zdola (kněz jako bratr, odvaha dát konstruktivní zpětnou vazbu, ochota převzít břemeno).

Skupina 3

Správa světa

Forma vs. obsah

Strach

Prostor

Správné priority

Odvaha a důvěra

Zpět na setkání