Setkání › 7. 6. 2025 › Zápis ze setkání
Zápis ze setkání 7. 6. 2025
Setkání zástupců synodních skupinek pražské arcidiecéze se konalo 7. června 2025 ve farnosti Panny Marie Královny míru na Lhotce. Níže je zápis ze setkání v plném znění.
Téma: Pozvat Ducha svatého do rozlišování a rozhodování
Na setkání před vigilií slavnosti seslání Ducha svatého na Lhotce jsme se zamýšleli nad rozlišováním a rozhodováním v Duchu svatém a položili jsme si tyto otázky:
- Jak způsob rozlišování a rozhodování v Duchu svatém přenášet mimo kostelní zdi?
- Jak můžeme synodalitu uplatňovat v Duchu v našich farnostech a společenstvích?
- Jakou roli jako jednotliví křesťané a jako farnosti hrajeme a chceme hrát v chystané tříleté synodální cestě?
Shodli jsme se, že nutně potřebujeme odvahu se otevřít Duchu. Tato odvaha se promítá do mnoha rovin. Všimli jsme si těchto: odvaha vyjít ze svého komfortu a (sebe)jistoty, odvaha vystavit se jinakosti, odvaha se ztišit a naslouchat, odvaha otevřít se změně, odvaha opustit svá očekávání, odvaha vkročit do nejistoty, odvaha nechat se proměňovat. Ve všech krocích nás Duch vede k aktivitě. Aktivně máme zkoumat různé příležitosti, jak pozvat lidi mimo kostelní zdi. Klademe si otázky, co by pro ně bylo zajímavé, co by potřebovali. Hledáme příležitosti, na co je pozvat. Napadá nás např. farní káva, noc kostelů, setkávání manželů, rozvedených apod. Důležité je lidi nesoudit ani v srdci. Oni to vycítí. Plody otevření se Duchu jsou totiž mimo jiné pokoj, útěcha, přijetí, soustředění se na dobré věci.
Duch svatý je Duchem svobody, osvobozuje nás od strachu. Všimli jsme si, že právě strach je často vnímán ve tváři naší Církve. „Není moc povzbudivé, když někdo přijde poprvé do kostela a vidí jen vážné, smutné a shrbené lidi“, sdílela se čerstvě pokřtěná sestra. Synodální metodu proto vnímáme jako jedno ze světel Ducha. Pomáhá totiž otevírat tabuizovaná témata a zmírňuje uzavírání se do skupin. K plodnému synodálnímu setkání ale potřebujeme rozlišovat. „Vytrvat, nebo odejít?“ „Kam mě Duch posílá?“ Už naše přirozené dary nám pomáhají a ukazují cestu. Je nutné je ale objevit, jinak po nás dary Ducha jen stečou pryč bez užitku. Objevíme je tím, že zkoušíme. Kromě toho nám v rozlišování pomáhá ztišení, modlitba, svátost smíření, vystavení se evangeliu a čtení Písma. Můžeme zaslechnout věci nově a vykročit z vyšlapaných cestiček. Chceme být vděční i za dary, které nám mohou připadat všední, za čas, který nám Bůh ve svém Duchu dává pro rodinu a děti, za práci, která naplňuje. Uvědomili jsme si, že druhé kolo synodální metody má být nasloucháním tomu, co Duch svatý říká skrze druhého, nikoli tím, co nás samotné zaujalo.
Přejeme si, abychom se stali „synodními evangelizátory“ v Církvi, a tak rozšířili povědomí o ní. Nenecháme se odradit ani např. malým zapojením otců biskupů, ale hledíme na radostné události, jako např. nečekaná radost nad volbou nového papeže (rychle, synodálně, překvapivě). Radostí je ale i to, že tu dnes takto sedíme. Byli jsme svědky proměny v jedné farnosti, v níž sice formálně byla pastorační rada, ale kněz nerespektoval její hlas. Prošel ale proměnou, obratem o 180° a nyní se účastní všech synodálních skupinek, dává na rady laiků. Spolupráce nyní nese dobré plody.
Jsme poutníky naděje. Naději chceme přinášet celému světu. Důležité je přirozené a autentické svědectví, např. když kolega kolegovi řekne, že mu zrovna neodepsal v neděli dopoledne, protože byl v kostele. Máme se jako křesťané chovat ve svém civilním povolání (včetně poctivosti a solidnosti v podnikání). Můžeme např. ráno žehnat svým kolegům, zejména těm, kteří nejsou zrovna příjemní – právě to může být přinášením Ducha sv. za kostelní zdi. Duch si vane kudy chce, kde chce, kdy chce, jak chce a je univerzální pro všechny lidi. Přináší rozmanitost a pestrost. To může vést ke konfliktům, ale tím nemáme být zaskočeni! Synodální metoda je skvělá i pro tento svět. Pomáhá totiž oprostit se od ega a naopak vytvořit prostor pro ostatní a respektovat je. „Politické debaty by pak vypadaly jinak…“ Je to metoda univerzální a může se stát pomocí pro dnešní dobu charakterizovanou krizí důvěry.
Příští setkání: 13. 9. farnost sv. Antonína z Padovy, Dukelských hrdinů 54, 170 00 Praha 7 – Holešovice